Základním zadáním, se kterým se majitelé staré hospodářské budovy obrátili na architekty z ateliéru Coldefy, byla obnova a rozšíření statku z 19. století. Přáli si, aby na jeho místě vznikla rodinná rezidence s bazénem a s krásnou zahradou, přitom však měla navazovat na okolní prostředí a venkovský styl místních staveb.
Výchozím bodem přeměny – nejen vzhledu, ale také účelu – statku byla hospodářská budova Comte de M. z 19. století. Stála kolem nádvoří ve tvaru písmene U. Všude kolem se nachází krásné prostředí, velká zahrada a okraj lesa, který se stal útočištěm biodiverzity.
Přečtěte si také
Původně venkovský statek, později škola a dnes vkusné bydlení na chalupě
Nedaleko od stavby je přírodní golfové hřiště, které vede přes les. Vzácný pozemek a historická budova vyžadovaly speciální přístup ze strany architektů. Při návrhu rekonstrukce a rozšíření budovy se snažili poukázat na historické kouzlo původní stavby a zároveň zachovat přírodní prostředí.
rekonstrukce statku
Původní statek dostal novou podobu. Zdroj: Julien Lano
Omezení, se kterými se museli architekti vypořádat
Hospodářská budova měla původně úzké prostory s nízkými stropy, které působily stísněně a tmavě. Nepomohla tomu ani někdejší přístavba určená na technické vybavení, potřebné pro domácnost (ohřívač vody, pojistky, prádelna, sklep, garáž).
Statek přeměněn na dva moderní domy s bazénem
Další přístavba vytváří prostor na rodinný relax s bazénem, s hlavní budovou ji spojuje skleněná chodba. Zdroj: Julien Lano
Byla totiž orientovaná na jih, což bránilo využívání přirozeného světla a tepla. Přístavba ani materiálově neodpovídala hlavní stavbě, navíc některé části byly zasaženy plísněmi a diagnózy odhalily také přítomnost azbestu. Takže i toto vše bylo třeba vyřešit předtím, než bylo možné navržený projekt realizovat.
Přečtěte si také
Rekonstrukce statku odhalila původní místnosti a zbavila jejich nánosů nekonečných úprav
Nová vstupní zóna: soukromí, i přirozené světlo
Základním momentem rekonstrukce se stala nová vstupní zóna na pozemek. Díky ní je dvůr rezidence uzavřen a vytváří tak soukromé patio, na které „dívají“ mnohé místnosti v domě. Stavbě přibylo velkorysé rozšíření s jižně orientovanou fasádou, která vnáší do prostoru přirozené světlo.
Další přístavba vytváří prostor na rodinný relax s bazénem, s hlavní budovou ji spojuje skleněná chodba. Nové rozšíření díky použitým materiálům splývají s okolím, přístavba na jihu přirozeně zapadá do řešení původního statku.
Skleněný přechod mezi budovami
Skleněná chodba vytváří zajímavou atmosféru iv interiéru. Zdroj: Julien Lano
Ocelové vikýře vnášejí dovnitř les a zahradu
Hlavní hospodářská budova prošla jen malými změnami. Architektem se podařilo zachovat podobu staré fasády farmy. Zůstal černý sokl, obnovena je i bíle natřená cihla – jako byla původně. Poškozené tašky na střeše nahradily podobné střešní okna, aby se zachoval autentický ráz budovy. Nové části propojují interiér s exteriérem: přibyly velké otvory – vikýře vyrobeny z oceli. Krásný výhled, buď na les, na golfové hřiště nebo na zahradu, je také ze schodišť vedoucích na horní patra.
obývací část domu
V interiéru dominuje světlé dřevo a bílá barva doplněna šedou. Zdroj: Julien Lano
Opalované dřevo
Dřevěný rám nově postavených budov je pokryt obkladem z opalovaného dřeva. Bylo vybrané speciálně proto, aby podpořilo původní barevné schéma, ale zároveň nabízí i vynikající odolnost v průběhu času. Přístřešek na auto je vyroben z lamelového dřeva. Všechny výrobky hliníkového truhlářství ladí s barvami hlavní hospodářské budovy. Svody dešťové vody sice vidno, ale jsou integrovány do designu fasády. Ty exponované pokrývá zinek.
Přečtěte si také
Půvabná usedlost pro rodiče: Celý život v paneláku, nyní se jim splnil sen!
Nesmírnou výhodou rezidence je velký pozemek s odrostlými stromy čnejúcimi do výšky několika metrů. Exteriér zpestřují různé kamenné chodníčky a neodmyslitelný bazén. V interiéru dominuje světlé dřevo a bílá barva doplněna šedou.
